Julákovic oskořínecké stránky
úvod  tátův deníček  galerie  dovolená  grafomanský brloh  kuchařka  


Gruzie 2018  Cesta na sever 2017  Dovolená 2016  Cesta na sever 2015  Dovolená 2014 aneb do Butrintu a zpět  Slovensko 2013  K Jadranu a rakouskouherská nostalgie 2012  Dovolená 2011 aneb cesta k Černému moři  Dovolená v Itálii 2010  


O putování do Pompejí s několika zastaveními

Neděle, 29.8. v 10:00
1284385026 odjezd z Oskořínka přes Písek, Budějovice, Linec, Villach, Udine do Caorle. Asi nejbližší destinace s mořem od nás. Přespání a odpočinek před další cestou. Camp St. Margerita u pláže na západním konci. Na dohled Bibione. Hodně češtiny kolem. Jemný písek všude a ve všem. Tato zastávka udělána proto, abychom nemuseli jezdit najednou velkou dálku a třeba přes noc.

Pondělí, 30.8. Caorle.
Ráchačka a bahnění u moře.
Odpoledne slejvák s bouřkou. Pak výlet do Caorle kouknout se na lodě, které se zde vyskytují v kanále vedeném po okraji města.
Ve městě románský kostel, ve kterém bylo teplejc, než venku. Vítr mezitím rozehnal mraky.

Úterý, 31.8.
Ráno odjezd směr Benátky, volba nikoli po dálnici přináší úžasnou kochačku: Placka, místy pobřežní mokřady, kanály a zvedací mosty.
Benátky. Parking v parkovišti Sv. Marka. Ještě nikdy v životě jsem nejel autem do 6. patra. Výhledy už odtud. Pak od nádraží směr Rialto (most), nám. sv. Marka a zpět. Děti byly statečné. Benátky se daly projít a ani moc nesmrděly.
Přejezd směr Sirolo. Hledání kempu, nakonec úspěch v Numaně, camp Conero Azzurro. Nelze se spoléhat na navigaci, Tomtom nás furt obracel někam do centra, ačkoli kemp je dál jižně po pobřeží, v části obce zvané Marcelli. Z kempu je to na pláž přes silnici, ale je tu podchod! Večer ještě pokus do moře, ale pláže se v 20:00 zavřou a šlus. Ale Due Sorelle tu fakt jsou. Vypadají odtud jako dva tučňáci.

Středa, 1.9.
Dopoledne výlet do města za účelem nákupu slunečních brejlí pro Aničku. V lékárně za 20 euro, u vietnamce za 5. Jak je to s UV filtrem -?...
Dále koupačka a ráchačka na pláži. Martina ze samé radosti utopila hodinky, které se ale po koupeli v pitné vodě zase rozešly. Už tu není moc lidí a je to příjemné. Oblázky a hrubý písek. Po obědě autem na Monte Conero. Silnice končí u hotelu, dále cesta k vojenské základně (cesta A1), která posléze pokračuje jako lesní cesta po vrstevnici, pak se zatočí serpentinou dolů z kopce. Za 2 zatáčkami je ovšem vyhlídka směrem na Anconu a Portonovo, které je dole pod vyhlídkou. Je vidět až do Chorvatska a San Marino je jak na dlani.

Čtvrtek, 2.9.
dopoledne koupačka + bazén po zakoupení povinných čepic. Úderem jedné padla siesta, bazén uzavřen, tedy výlet: Loretto. Návštěva originál lorety, tzv. svaté chýše. Uvitř stejné jako v Praze, jen o něco vydýchanější vzduch a víc svíček. Na náměstí samý svatý obrázek a svíčkové báby. Pak do Sirola, nahoru k divadlu a dolů na pláž s jeskyní a hospodou.

Pátek, 3.9.
Ráno zabaleno, odjezd nejprve na koupačku u Portonovo: cestou do Portonova pokračovat na kruháči směr Ancona a asi 200 m je parkoviště, sejde se prudce dolů na pláž. Nahoru nedem několik desítek kg balvanů. Dále směr Pozzuoli. Přes Grand Sasso tunelem, kde je observatoř pro studium pronikajícího kosmického záření - chytají tam neutrina.
Cestou stále více prasat na silnici, Neapol jsme jenom štrejchli. Stavíme stan ve starém kráteru v Pozzuoli. Prohlídli jsme si sirný výron, Martina si spálila nohu. Je tu i sauna, srašně smrdí sirovodíkem. Martina vyrazila SAMA do města na nákup. To se tady asi moc nesmí, hned jí jeden kolemjedoucí dědek zval na kafe.

Sobota, 4.9.
Ráno detailní prohlídka brány do pekel. Pozorování smrdílů *) a drobné experimenty s nimi. Čerti zrovna vařili něco dobrého, papiňák pěkně hučel.
Camp Solfatara zatím nejlepší. Kempný umí dobře anglicky.
Poté procházka po Pozzuoli. Přístav, krab, zmrzlina a do campu. Zde siesta u bazénu, pak odpoledne koupačka kus za městem s výhledem na skoro celou zátoku. Pláž Miliscola. Moře překvapivě čisté, pláž je dost cikánská, kde nejsou plavčíci a lehátka, je neskutečný mrdník, jinde je poloviční. Pozor na střepy.

Neděle, 5.9.
Ráno odjezd směr Vesuv. Přes Boscotrecase nahoru, vjezd do parku, zde jsme nechali auto a pokračovali terénním autobusem, a pak pěšky až ke kráteru. Procházka po okraji kráteru. Pozorování Smrdílů, spatřeni tři. Pak dolů pěšky, busem, do auta a Pompeje. Povedlo se nám najít i zříceniny, infocentrum drží siestu. Letmá prohlídka. Pak koupačka u Santa Maria Bruna. Bordel všude. Černý písek. Máma je specialistka na podélné parkování, dokáže to i v italském provozu.

Pondělí, 6. 9.
Ráno poslední rozloučení se smrdíly a přejezd do Lido di Tarquinia, zde celkem příjený kemp, krásné koupání, Martina cestou do kempu zacouvala do čehosi a trochu pocuchala zadní blatník a roh dveří, ale zdá se, že všechno ostatní funguje. V kempu mají slabé jističe na el. sloupcích. Několik jsem jich tu povyrážel naší konvicí, ale mám s sebou drát a mohu je i přes zamčená dvířka nahazovat.


Úterý, 7.9.
Ráno výlet do Tarquinie, 7km odtud. Staré etruské město. Odpoledne ráchačka v moř a sběr mušlí, pak pršelo a zalezli jsme. Po dešti opět hezky.

Středa, 8.9.
Ráno balíme a přesun přes Sienu. Prohlídka Sieny - moc hezké. Podařilo se mi v rámci hledání parkoviště zajet až úplně nahoru do centra skrze pěší zónu. Po upozornění, že tam nemůžeme parkovat, se nám kupodivu podařilo centrum opustit. Po cestě trochu doplňujeme olej, ale Felix už nízkou hladinu neurguje.
Večer camp v Colombare u Lago di Garda. U Sirmione - ten výběžek do jezera na jihu. Samej německej penzista a ceny podle toho. Např. limonáda, co stála ve všech obchodech 70 centů, se ve zdejší sámošce dá pořídit za 4 eura. Prďošárna non plus ultra. Bouřka z noci nás poprvé dostihla v Sieně na nyní i tady. Problém s jističem i zde, ale potkali jsme jednoho penzistu, který kráčel s varnou konvicí směr umývárna. Takže asi normál. Ale proč to fungovalo v Solfataře a jinde ne?

Čtvrtek, 9.9.
V 7:00 budíček - bouřka někde kolem. Balíme, nasedáme, jedeme. A na bráně mají až od 9:00. Paní kempná na to upozorňuje, ale nechá nás zaplatit a zmizet. Na Brenneru +10, zasněžené vršky, v Německu už dokonce +18 a doma +20

Přibližné délky přejezdů:

Oskořínek-Caorle 849 km
Caorle- Benátky 71 km
Benátky - Numana 382 km
Numana - koupačka u Portonovo - Pozzuoli 510 km
Pozzuoli - Tarquinia 330 km
Tarquinia - Siena - Sirmione 484 km
Sirmione - domů 888 km
celkem asi zhruba 3514 km + nějaké ty výlety (Vesuv, Pompeje, Loreto apod.)
Vzdálenosti jsem zjistil zpětně na maps.google.com., protože jsem si neodmáčkl tachometr.

Děti: super. Hrály si samostatně, a to i v autě. I ty Benátky se jim líbily. Nutno často kupovat zmrzlinu.
Auto: nenechalo nás ve štychu, i když ten olej před odjezdem jsem si zkontolovat mohl.
Nafta: suverénně nejdražší u nás v Čechistánu.
Jídlo: supermarkety to jistí (kromě německýho důchoďáku u Lago di Garda).
Hospoda: kdo nerad mořské potvory, ať si dá picu. Do špaget to naserou místo sýra.
Víno: rozličné kvality,ale nakonec nejlepší jsou 0.7 v supermarketu. V hospodě rozlévané, trochu moc perlí (ačkoli žádáno neperlivé), je to fajn limonáda, která pěkně leze do hlavy.
(hospodou myslím bary v kempech)

Připojení na internet:
Caorle - odkaz na nějaké turist-info.
Numana - u kempnýho u stolečku kabelem za poplatek.
Solfatara: wifina - za poplatek heslo na určitou dobu.
Lido di Tarquinia - ani jsem to nezkoušel.
Tarquinia - turistinfo - 10 minut zdarma, ofotili si občanku.
...prostě bída.
Proti tomu: ATC Zvůle u Kunžaku - dostal jsem heslo na požádání a mohl brouzdat libovolně dlouho v rámci pobytu.
-----------
*) Smrdíl = duch z písničky skupiny Kašpárek v rohlíku. www.bejbypank.cz
http://www.bejbypank.cz/img/clanky_next/jukebox/16_O_duchovi_Smrdilovi.mp3



.

dum
russia=occupant, street art from Kutaisi





Obec OskořínekObec Hrubý JeseníkTJ Sokol OskořínekZŠ Hrubý JeseníkBabiččina kuchařka
Bylinky pro koně...doma nejlíp
mapa


juhele@nedele:~$ my_php_ddate
Today is Boomtime, the 56th day of Confusion in the YOLD 3184.
juhele@nedele:~$




Martina, Maruška, Anča a Tom Juláci & zvířata
tomas.julak@gmail.com