Julákovic oskořínecké stránky
úvod  tátův deníček  galerie  dovolená  grafomanský brloh  kuchařka  




Dovolená 2012

Sobota 21.7.2012 - neděle 22.7.
Protože pořasí v Alpách je nevhodné k jakémukoli cestování, rozhodujeme se to vzít opačně.
P7210181Vyrážíme na Vídeň, tam jsme odpoledne, stíháme si prohlédnout sv Štěpána a dostihl nás nečas. Tak se pakujeme na noční přejezd, jedeme přes Zalaegerszeg, Letenye (jak za starých časů, tedy až na tu Vídeň) a po dálnici Chorvatskem až do Ploče. Tam jsme v pět ráno (hodina šlofíčka cestou na odpočívadle), nechce se nám čekat na trajekt do Trpanje, jedeme tedy přes Neum (BiH, jedna celní a pasová kontrola navíc) a Pelješac projíždíme v celé délce až do Lovište. Tam nemají místo v campu. Nakonec stanujeme v Kučišti v campu Perna. Koupání, šlofík, odoledne navštěvujeme vesnici Oskorušno: P7220240z Orebiče na Trpanj a v jednom momentě zahnou do protisměru podle šipky. A večer se zvedá vítr od pevniny a mám dojem, že nás nečas dostihl i tady. Všechno cestování šlo naprosto plynule, jediná fronta byla u toho Neumu.

Pondělí 23.7.2012
V noci byla bouřka. Výlet na Korčulu. Prohlídka starého města, trocha koupání, když nám ujela loď zpátky. Tu další jsme taky dobíhali. Potom výlet k "čínské zdi", městské opevnění ve Stonu, městě na začátku Pelješacu. Nejdelší městské hradby v Evropě a solivar. Pole s vysychající mořskou vodou a kanál pomalu přivádějící slanou vodu ze zdejší zátoky. Včera v noci bouřka a dnes to vypadá stejně. Anča si koupla oslíka a slíbila, že dá pokoj. Za hodinu chce dalšího. Camp Perna: standardní vybavení, hustě zabydlený. Surfařská destinace. Mezi Pelješacem a Korčulou to víceměně pořád fouká. Zakoupeno víno Dingač ale necháme ho k degustaci kolegům vinařům. Kupujeme si litrovku červeného stolního pelješackého, které je dost dobré.

P7240355Úterý 24.7.2012
V noci pršelo, několik bouřek. Ráno balíme, směr Dubrovnik a Černá Hora. Prší.
Prší i v Dubrovniku. Trochu jsme se tu prošli, dali si smažené malé rybky (Bulhaři to uměli líp). Maruška má dřevěnou kvákající žábu, kvákání se vyluzuje pohybem paličky po hřbetě. Anča dostala druhého oslíka. Pokračujeme dál, vjíždíme do Černé Hory, zde již neprší. Pára stopá z úbočí Lovčenu. Přejíždíme trajektem přes úžinu kotorského zálivu, za Sv. Stefanem nacházíme příjemný kemp. Dnes to vypadá, že pršet fakt nebude.

P7250391Středa, 25.7.2012
Nepršelo. Koupačka od rána, doploledne se dělaly bouřkové mraky severně směrem k Dubrovniku, pak se jich pár ustrojilo nad mořem, ale nic z toho nebylo, jižní vítr to odfoukal na sever. Oběd v hospůdce na pláži, točené pivo se docela dalo i pít, točí se tady do 0.3l pohárů. Víno 2dl se podává z originál 2dl láhvičky. Pak siesta. Po siestě jsem měl nápad, že pojedeme na Lovčen, jenomže kolem kopců se povalují mraky, vrcholky se v nich ztrácejí, asi bychom nic neviděli, takže se stavujeme u benzínky pro mapu Černé Hory, víno a do campu. Večerní koupání na jiné pláži.
Z campu Crvena Glavica , který se nachází hned za Sv. Stefanem, se dá dojít vpravo na pláž s pískem/oblázky a hospůdkou, doleva se dojde napřed k nudistické pláži, a za ní je další pláž, kde podle zbytků taky bývala hospoda. Je tam molo, ze kterého lze rybařit. To vše klidné nepřecpané narozdíl od pláží ve Sv. Stefanu a Budvě. V campu je voda, sprcha, možná i teplá voda, protože na střeše jsou černé nádrže, ale byla fronta, netestováno. Záchody jsou turecké, udržované v čistotě. Spousta místa, stan jsme postavili pod starou thůjí. Díky tomu stromu se dala siesta trávit i ve stanu. Na večer si s mámou kupujeme Banatski Ryzlink, made in Serbija. Je toho litr a je to dobré a hlavně to má pivní uzávěr, což je pro nás výhoda, neboť jsme zlámali vývrtku.

P7260413Čtvrtek, 26.7.2012
Ráno vyrážíme na Lovčen. Budva, Cetinje, tam jsme trochu kufrovali, ale nakonec stoupáme do nár. parku, vesnice Bjeloši, pak platíme vstupné, v Ivanových Koritech doprava a nahoru na Jezerski Vrch k mauzoleu. Výhled na kotorský záliv. Do mauzolea jsme nešli. Cestou dolů jsme koupili domácí sýr, který rychle zmizel. Odpoledne koupačka na pláži s hospůdkou, oběd v hospůdce.

Pátek, 27.7.2012
Přejezd směr Ulcinj, Velka Plaža, Štoj, camp Tropicana beach. Komorní kempík pod borovicemi na písečné pláži. Na konci Velké pláže je Albánie. Ve Štoji je trh, obchody, vietnamci, albánci. Cestou z Ulcinje sem se vyskytují žebráci.

Sobota, 28.7.2012
Strejdovi Sulejmanovi, majiteli campu jsme zaplatili za další noc. Celý den se koupeme, děti mají nafukovacího tuleně a krokodýla, na nichž se dá plavat a sjíždět vlny. Odpoledne jsme se projeli na konec Velké pláže, kostelíček sv. Mikuláše jsme nenašli.
Jo, a ve Štoji v centru jsou dvě pizzerie. Ta blíž k silnici, u níž je nijak neoznačené parkoviště (že by třeba někomu patřilo anebo tu byla třeba závora) a ta hned vedle, o níž jsem se domníval, že je to ta samá. Seděli jsme v té druhé, parkoval před tou první. Pingl z té první picošky (zrovna kdy jsme se zvedli nacpáni od té druhé) se mě ptá, zda hovořím anglicky, načež mi vysvětloval, že to parkoviště je jen pro hosty. Snažil jsem se mu vysvětlit, že jsme hosty byli, ale tehdy jsem pochopil, že špatného podniku. Ok, ale propříště... dodal. Moc hostů tam neměl a my byli u konkurence, to se nedivím, že byl naštvanej (anebo ho poslal šéf).

osliNeděle, 29.7.2012
Námět dalšího výletu se později ukázal jako ne úplně šťastný. Vyrazili jsme ke Skadarskému jezeru. Napřed kufrovačka v Ulcinji, ale to se zvládlo. Pak přes Sukobin do Skadaru. Před 5 lety prý bylo na tomto hraničním přechodu 10 aut, letos fronta na 2 hod. Konečně v Albáni. Před mostem do Skadaru uhýbáme směrem k jezeru, projíždíme přes zdejší vyloučenou komunitu, ale pak už nádherné jezero. Voda teplá, nad námi kopce. Pak přes Skadar po druhém břehu. Cedule žádné, ale dá se to trefit, i když průjezd staveništěm se nezdál jako dobrý směr, ale zatáčeli sem tíráci s černohorskou SPZ, tak jsme jeli za nimi. Cesta občas fajn, místy ale ve velmi hrubé stavbě. Nakonec přes Hani i Hotit (přechod, bez fronty) zpět v Černé hoře. Okolo mokřady Skadarského jezera, lízneme Podgoricu z jihu, pokračujeme na Cetinje a Kotor přes Njeguši, objíždíme Lovčen z opačné strany než ve čtvrtek. Těším se na kochačku při jízdě starou silnicí na Kotor, jenomže jsem asi jediný, kdo to oceňuje. No, jsme dole v Kotoru, hledáme camp, projedeme Risan, Perast, za Morini je najednou kemp a když jedu dál, abychom se otočil, nacházíme camp Đula. Koupačka v kotorském zálivu, moře je skoro tak teplé, jako ve Skadarském jezeru. Jdeme do hospody a spinkat. Pivo z Nikšiče. Dobré.

P7300614Pondělí 30.7.2012
Vyrážíme nahoru po pobřeží. Za Herceg Novi na chorvatské celnici to vypadá, jakoby nás nechtěli, fronta skoro jako do Albánie. Poledne v Cavtatu. Když se uhne z magistrály na Cavtat, může se jet rovně: to skončí v přístavu na placeném parkovišti, z kterého je to všude daleko. Může se ale po 100m uhnout doprava a zachvíli je o levé sraně volné parkování, odtud se dojde jakoby z druhé strany cavtatské zátoky. Hned je koupání i hospůdka. Pozorujeme rekreanty v jednom hotelu, jak se dobrovolně tísní na lehátkách kolem bazénu a některé dámy v něm poskakují na povel cvičitelky.
Dále pokračujeme přes Neum (BiH), 2x přechod, tentokrát bez zastavení. V Ploče je kemp, ale předpoklad komárů, jedeme dál, v Gradaci je prd, až před Drvenikem ve vsi Podaca je camp Borova Uvala. Tady stavíme stan. Z hospody koukáme na konec Pelješacu a světýlka Trpanje. Zdejší cikády nezmlknou ani na noc, narozdíl od ostatních.

P7310707Úterý, 31.7.2012
Pokračujeme na sever. Stavíme v Jesenici na koupačku, a pak na siestu vyrážíme dál, kašleme na Split, protože je horko, po dálnici to řízneme až za Zadar a míříme na Pag. Město Pag projíždíme a pokračujeme na Novalju, tady je ale strašlivě megabrutální kemp, tak pokračujeme směr Borovici (cesta na Lun, severní výběžek ostrova), tady je kemp Dražica. Mají tu poslední místo. Je tu wifina a večeříme, přinesli nám cosi opulentního, kuře na grilu, k tomu polévku a salát, pivo. V tomto krásném prostředí chutná i Karlovačko pivo, které na láhvi inzeruje stoletou tradici. Od chvíle, kdy mu bylo 75 let, se nijak nezměnilo. Ale aspoň jsem se po něm neposral ani tehdy.
Směrem na Lun je podle všeho další camp, alespoň podle šipky, kterou jsme uviděli cestou zpět. Před kempem Dražica jsme se pokoušeli sjet na pláž Sveti Duh, což se povedlo, ale když jsme byli dole, vylezl zpoza kamene frajer a chtěl po nás 10 kun, aniž jsme věděli za co (koupání? parking?). Tak jsme to otočili a podařilo se nám se i vrátit. Kempík tam byl, ale ani trocha stínu.

P8010734Středa, 1.8.2012
Vyrážíme na trajekt, na pevnině jeden dobrý skutek, svezli jsme francouze, kterému se porouchalo auto, do Jablanacu. Koupačka kousek za Senji, moře je tu už docela studené. Nad pláží je socha upozorňující nás, že přejíždíme 45. rovnoběžku a máme to stejně daleko na severní pól i na rovník. P8010757Pokračujeme do Lipice. Prohlídka hřebčína, drezura se předvádí bohužel až ve středu. Takže to máme s průvodcem, ukázal nám fakt kásné koně, pak nás odvedl do muzea a rozloučil se. I kolegové belgičani, paní byla evidentně koňařka, se poněkud divili, kolik (málo) muziky za tak mnoho peněz. OK, Maruška z toho měla radost. Dále do campu. Ten, co jsem našel na webu, se nám nepovedlo trefit, ale našli jsme camp Obelisco, Je přímo ve Villa Opicina, kolem jede tramvaj-lanovka do Terstu a večer zpátky autobus č. 4. Trochu problém s vystupováním, na informační tabulce místo názvů stanic (jak je u nás zvykem) běželo furt dokola "Trieste transport.. " nebo tak nějak. Pomohl nám spolucestující. Bus stojí hned u odbočky do kempu. Tramvaj asi o 50 m dál. Je to fajn zážitek, napřed jedeme jako normální tramaj, krásné výhledy na Terst. Pak se vůz opře o tlačné zařízení a pokračuje v náklonu asi jako petřínská lanovka. V půli cesty se mine s opačnou tramvají visící na druhém konci lana. Dole couvne od toho tlačiče, přehodí velmi zajímavou výhybku, která musí brát v potaz zmíněné lano a pokračuje jako normální prvorepubliková tramvaj až na Nám. pana Oberdana. Je to fakt unikát, tohle jinde nemají. Tramvaj jezdí do 20:00. Autobus č. 4 jede ze stejného náměstí, kde končí tramvaj. Takže Terst jsme si trochu prohlédli, ke konci sháněli lístky na bus, což je problém. Pomohl až trafikant na hlavním nádraží, který navíc odmítl drobné a rozměnil nám 50euro, protože ví, jaký je to problém...
Večeře v campu.
Konečně to začíná být rakousko-uherská nostalgie, i když zádný z památníků to nedokumentuje. Pořád jen nějaké sjednocení jakési Itálie apod...
Ale v Lipici těch vzpomínek bylo hodně, např. přesouvání chovu až do Chotouně za II sv. války, vzpomenuty Kladruby a a rakouský císař...
A od minulé středy krásné počasí. Až moc.

Čtvrtek, 2.8.2012
Ráno směr Alpy. Návštěva města Palmanova. Dále Lago di Cavazzo. Koupačka. Studené, ale vlezli jsme tam všichni. Pak směřujeme přes Karnské Alpy - 1. průsmyk, Winklern, vodopád, Heiligenblutt, Franz Joseph Hutte, vyhlídka na Grossglockner (opět zakrytý mraky) a ledovec. Hochtor, (2.průsmyk) ještě jeden marný pokus spatřit Grossglockner. Prší. Rohodujeme se nakonec pokračovat na Solné komory, v Hallstattu to vypadá na plný camp (ten hned u benzínky), ale paní šéfová má ještě jedno místo, prý je ale hodně vlhké. Taky tu pršelo, ale vypadá to, že už bude hezky. Pro nás ok, máme trochu slevu. Ten další camp 3km dál od městečka je 2x dražší, už podle webovek jde asi o dost snobskou záležitost. Večer procházka, koupu se v jezeře, tentokrát sám, je to trochu teplejší, než l. di Cavazza. Večeře u občersvení - kebab atp, v kempu vínečko.

Pátek, 3.8.2012
V noci pršelo, ráno zataženo a okolní hory v mracích. Padáme. Snídaně v Bad Goisern, cesta kolem Traunsee, pak nás navigace posílá přes Pasov, oběd ve Volyni a odpoledne doma.

Campy v Černé Hoře 14 - 15 euro. V Hr je to nejméně 25-30 euro (stan, auto, 2 dospělí, děti 7 a 9 let, bez elektriky) Hallstatt 27€, o 3km dál prý 50€ (...)
Hochalpenstrasse 32€ (před pár lety to prý bylo za 9), ale fakt to stojí zato. Určitě hezčí výhledy, než při překonávání Vysokých Taur tunelem.
Podle všeho Chorvatsko hodně podražilo, tedy v podnicích. V obchodních řetězcích a v pekárnách je to cenově jako u nás.
V Albánii jsme nakupovali akoráz u jedné pumpy, na té napůl hotové silnici ze Skadaru do Podgorice.

Zdá se, že tématem dovolené nebyla rakousko-uherská, ale Julákova nostalgie. Byl jsem tady v r. 1985 stopem z Dubrovnika, o 27 let mladší, o 27 kg hubenější. Sv. Stefan byl už tehdy jeden ostrovní hotel, dnes je okolo trochu víc všelijakých pětihvězdičkových ubytoven. Kopec Jezerski Vrh s mauzoleem Petara Petroviče Njegoše je taky na svém místě. Dubrovnik je nově rekonstruovaný, jenom při pozorném pohledu mají některé kameny jinou patinu a v obchodech jsou k dostání knížky o válce s obrázky hořícího města. V Orebiči a i jinde se některé ulice přejmenovali po Fraňu Tudjmanovi... :(
V Rakousku jsem se zase pohyboval kolmo v r. 1994. Místy jsme jeli mojí cestou. Na Hochtoru tehdy taky pršelo a Grossglockner nebylo vidět. Jel jsem to opačně a tehdy vůbec neměl náladu odhýbat k Franz-Josef hutte. Letos jsem si doplnil pohled alespoň na ledovec a kafíčko jsme msi dali tady, a ne na Fuschertortlu, kde pršelo jako před 18 lety. Holkám se nechtělo věřit, že jsem to všechno dal na kole s bagáží na 14 dní. Mně taky ne.
A nejeli jsme do Sarajeva... Někdy příště.

dum
juhele@nedele:~$ how_are_things_in_oskorinek
Mostly cloudy, 7°C
juhele@nedele:~$



Obec OskořínekObec Hrubý JeseníkTJ Sokol OskořínekZŠ Hrubý JeseníkBabiččina kuchařka
Bylinky pro koně

mapa


juhele@nedele:~$ my_php_ddate
Today is Boomtime, the 5th day of The Aftermath in the YOLD 3183. Celebrate Maladay.
juhele@nedele:~$




Martina, Maruška, Anča a Tom Juláci & zvířata
tomas.julak@gmail.com